Pokud se Vám bude někdo snažit namluvit, tak jako nedávno mně, že je Turín tuctové průmyslové město, které nemá co nabídnout, patrně tam dotyčný nikdy nebyl. Je pravda, že zde operuje významná část italského průmyslu, včetně i u nás dobře známé automobilky FIAT (Fabbrica Italiana Automobili Torino) a zejména západní část města je poseta nekonečnými továrními halami a sklady, avšak samotné centrum může ukázat mnohem víc.
Právě díky průmyslu, konkrétně služební cestě do pobočky naší firmy v nedaleké Collegni, jsem dostal příležitost toto město spatřit a Vás tak teď pozvat na malou procházku jeho ulicemi.
Začít můžeme ještě ve vzduchu na palubě tryskového Embrareru 195 italských aerolinek Air Dolomiti (což je, stejně jako v poslední době "populární" German wings, dceřiná společnost Lufthansy), kdy mi pilot díky přibližovacímu manévru nabídl hezký výhled na bezmála milionové město ležící ve stínu alpského oblouku, jehož krajem se jako ta typická italská špageta vine řeka Pád. Ti hravější z Vás mohou zkusit na fotce najít třeba stadion Juventusu.
Pokračovat můžeme v samotném středu města na náměstí Piazza Castello u budovy paláce prvního královského Italského senátu. Ta je zajímavá především tím, že zatímco zepředu působí barokní průčelí vznešeným dojmem, z druhé strany přechází do podoby středověkého hradu, konkrétně ze začátku 14. století, který zde dala původně vystavět tehdy vládnoucí Savoyská dynastie.
Původní, hradní, část budovy senátu |
Asi nejznámější Turínskou stavbou, kterou mimochodem naleznete i na rubové straně italského dvou-eurocentu, je budova Mole Antonelliana, pojmenovaná po svém architektu Alessandru Antonellim. Při svém dokončení v roce 1888 se se svými 168 metry mohla pyšnit titulem nejvyšší stavby světa - dokud ji z pomyslného trůnu o rok později nesesadila pařížská Eiffelova věž. Původně byla budova projektována jako synagoga, ale v průběhu výstavby došli místní židovské komunitě finance a objekt tak připadl městu. V současné době zde sídlí filmové muzeum. Vstupné je pouhých 8 euro, nicméně samotná výstava mě moc neokouzlila. Přeci jen ukázky ze starých filmů se dají najít i na youtube a ten údajně originální kostým vetřelce moc věrohodně taky nepůsobil.
Pokus o vyfocení místní (v originále zelené) šaliny pomocí tzv. panningu paní řidičku zjevně pobavil |
Dál projdeme okolo řeky Pád, přes místní náplavku, až na pahorek, kde stojí kostelík Monte dei Cappuccini, odkud je jeden z nejhezčích výhledů na město. Je mi jasný, že kdybych tu skutečně bydlel, právě okolí řeky a zmíněného vršku by bylo jedním z nejčastějších cílů mých vycházek, už pro ten klid a všudypřítomnou zeleň.
Náladovka s Antonelliho věží |
řeka Pád, chrám Gran Madre di Dio inspirovaný římským Pantheonem a vrch s kostelíkem Monte dei Cappuccini |
Pohled na město a jeho hlavní dominantu |