Stránky

pondělí 3. března 2014

Jinačovické ostatky 2014

Tři dlouhé týdny to trvalo, než jsem se vypořádal s pěkně hnusnou salmonelou. A tak není divu, že jsem hned první den, co mi skončila neschopenka vyrazil ven s foťákem. Načasování bylo perfektní, protože právě na první březnový víkend připadaly tradiční ostatky, a tak se naší vesničkou potuloval dav roztodivných masek, provázený lidovou hudbou a dětskými úsměvy.
Rád bych řekl, že jsem opravdu rád, že u nás žijí lidé, kteří k těmto tradicím, nejen že nejsou lhostejní, ale svým zájmem a prací je i pozvedají na takovou úroveň, kdy si člověk může říct - jsem rád, že tady u toho můžu být!