"Umění" na Kaskádě

Nezačal ten rok zrovna ideálně. První polovinu ledna jsem se potýkal s nějakou angínou, nebo co to bylo za svinstvo, kterou vzápětí vystřídalo učení na zkoušky. Těžko bych vymýšlel otravnější scénář začátku roku. Namísto toho jsem se rozhodl zlepšit si náladu - jak? Modří už tuší.

Sbalil jsem všechny svoje fotocajky a vydal se do zamračenýho lednovýho odpoledne zkusit něco "cvaknout". Nepřítomnost sluníčka mě sice vadila, a je beztak hodně vidět na fotkách, ale celkovej pocit z pohybu na čerstvým vzduchu a hlavně zvuk závěrky mně nakonec přeci jen do té vysněné pohody přivedli ;)

Zamířil jsem přes les na místní golfové hřiště Kaskáda. Cestou jsem potkal malé srnčí trdlo, co trpělivě vyčkalo než jsem vyměnil seťák za telesklo a pěkně v klidu se nechalo vyfotit. 

Na hřišti jsem se potom nejvíc věnoval laminátovým sochám českého umělce Michala Gabriela. Ani ne snad z důvodu, že by mě kdoví jak zaujaly, ale v té nekontrastní bílé směsici mlhy a sněhu to bylo snad to jediný, co se dalo fotit. 

Putování bílou pouští

Asi modernímu umění nerozumím - napadá někoho důvod proč má ten pán ruce
 až na zem? Teda kromě toho aby mohl stát rovně ...

Ze stovky fotek žraloků se mně žádná nelíbila - zkusil jsem si pomoci aspoň tímto dramaticky komponovaným ořezem